Archivní informace k faře a k farní zahradě

(Za tyto informace srdečně děkujeme Ing. Arch. Daně Novotně z Národního památkového ústavu z Brna)

Pamětní kniha obce Mikulovice (SOKA Znojmo K. I 161)
Kniha vedena od roku 1898
· 1898 k výročí padesáti let vlády Františka Josefa pořízeny věžní hodiny na kostelní věž (nebyly tam od roku 1809), kostel natřen žlutě, věžky červeně; dále vysázeli ovocný sad v Loučkách pod Bařinkou (jabloně, hrušky, švestky) a alej od božích muk k jezeru a nazvali ji jubilejní stromořadí císaře Františka Josefa
· 1898 pokračování v zalesňování akáty nad panskou štěpnicí
· 1899 květen – velká přívalová voda odplavila zemi až na kanál vedoucí z přední farské zahrady do potoka
· 1920 velkostatek byl v rámci pozemkové reformy určen k rozparcelování, a to: 120 měřic polí (postupně bylo převedeno celkem 480 měřic), dvůr Mikulovice se stodolami, chlévy a obytným stavením (se měl také oddělit? nejasné ) stavení č.143 se převedlo na lihovarnické družstvo; ze dvora zůstal pouze zbytkový statek o 130 měřicích
· 1927 opravy lihovaru, družstvo koupilo stroje a zapůjčuje je
· 1934 po dlouhé době na faře 2 duchovní (od roku 1945 zase jen jeden)
· 1949 – druhá pozemková reforma, půdy převedeno 57 ha a od fary se oddělil hospodářský dvůr

Fond: velkostatek Mikulovice (1846-1947) (MZA Brno)
Až do druhé poloviny 19.století byla správa velkostatku soustředěna na faře, v r. 1885 byl mikulovický farář (Kristián Kaplan) titulován jako inspektor statku a jeho úřad jako správa statku, v 1935 již tento titul nebyl
Ve fondu zprávy jen o správě lesa, zbytek byl propachtován.

Fond: řád premonstrátů ( Národní archiv Praha)
Statek Milevsko, Mikulovice, stavební záležitosti (kart. 907, 908):
· 1903 c.k. místodržitelství vidělo se uznati právo k výrobě a výčepu piva samovyráběného buď ve vyrábitelně nebo v jiné k této patřící místnosti vykonávati – povolení živnosti v pivovaru sousedícím s farou
· 1934 nájemní smlouva na dvůr v Mikulovicích a Horních Dunajovicích, nájemce Theodor Dvořák, mezi léty 1938 -1947 pak ing. Čeněk Vondráček, do té doby správce premonstrátského statku v Milevsku
· 1946 Bohuslav Kudláček, zahradník, bydlel v 1.NP fary s rodinou, byt vyhodnocen jako vlhký a nevyhovující
· 1947 dodávky kůlů a kulatiny na ploty pro Mikulovice a Horní Dunajovice, prováděny opravy zdí a nové stropy u kůlen, přeložení části seníku v Mikulovicích, vše zřejmě jen na statku
· r. 1949 žádost o vložení vlastníka a sloučení parcel č. 3401 k.ú. Mikulovice s p.č. 13 – zahrada zapsaná v Moravských zemských deskách pod č. 456 jako vlastnictví strahovského kláštera, pozemek č. p. 3401 byl zrušen pozn.: jedná se o parcelu u kostela, nikoli u fary.

soukromá korespondence, písemná pozůstalost farářů (kartony 2737, 2738)
· inventář Mikulovické rezidence z roku 1796 kontrolovaný ještě v roce 1808 :
položka Malý sklep: v něm „Brotrahmen“ – police na chléb
položka Velký sklep: v něm větší množství truhel na chléb a mouku, některé s víkem, ale bez zámku, některé se zámkem, jiné jmenovitě na žitnou či tmavou mouku, jiné na pšeničnou mouku: „moučné truhly a skříně“
dvůr u rezidence (cihlami obestavěný), při něm vrata s křídly, vstupní vrata
položka Malá zahrada, v ní kurník pro drůbež
položka Velká zahrada, při pravé straně „Hofplatzu“, v ní včelín, východ ze zahrady starou brankou
hlavní schodiště z měkkého dřeva o 22 stupních (venkovní ?)
komora v rezidenci vedoucí na „hofplatz“
chlív po krávu a kolna na dvoře
místnost, kudy se jde na zahradu – obsahovala dvě postele s peřinami

spis Conspectus anima dversionum œconomicarum Mikulovicensius, rukopis mikulovického faráře (koordinátora) P. Andrease Panznera v letech 1794-6, zvláštní kapitola věnující se zahradě:

VII. Circa hortos dominicales & hortulanum
Hortorum cultura est œconomiæ valde utilis, sed hic° contrarium obtinet. Etenim hortus ad residentiam, quantum lucri annue præberet, manifestum factum fuit per extraneum valde egregium & expertum Wischenavia hortulanum, qui erga 90 t œconomia annue pendendos eundem ad propriosˇ sumtus excepto fino, colere se obstrinxit, idcirco proventus° in triplo æstimandi. Ast modo usui quæstorisˇœconomi, villici, servi cancellariæ & vutorisˇ servit, qui inter olera una cum quæstore poma terrestria plantarunt & hordeum seminarunt. 1796.
Sunt in eodem horto ab hortulano 1796 quodam silvestres arbores in vere plantatæ. Ad nimium disformiter, quia alta futuræ & demissæ requiruntur. Hoc disformitas quæstori rem non intelligenti & tamen præcipienti imputanda. Schola arborum in optimo loco horti & optima terra contra omnem hortulanorum praxim inducta est a quæstore & permissa, quod spatium multo utilius impendi posset, & arbores a tenerisˇ in ordinaria terra assultæ, cum in hortum transplantarentur felicius succederent.
In altero horto intra residentiam in Obstgarten uti & Dannovitii plantavit hortulanus jussu quæstoris multas arbores silvestres & emptas in vere 1796, quas etiam illico emplastravit cum nullo successu; licet perinde destructa non sint, sunt tamen intra ordinem, & non erunt tantæ altitudinis, quanta ob convenientiam ceterarum requiritur.
Mikulovitii dantur duo horti dominicales ampli, ast hortulanus missus est a quæstoris dispositione Dannovitium ut officio Drabi fungeretur & novum hortum instruerit. Quare novum? Cum vetusti duo in eodem loco nondum sint instructi? & quare hortulanus Dannovitii, cum eius præsentia duo horti præ uno magis indigeant? Ut quid Drabi loco, cum hortulani officia multo majora quam alias exequi debeat? Ut quid hic Drab, qui alias semper Dannovitii habitaveratˇ. Sit quidcumque(?), rectusˇ ordo œconomia postulavit, ut duo horti in uno eodemque (?) loco siti & vetusti priusˇ debite instruerentur, quam novus alibi erigeretur.
Duo maxime finisˇ horti eluditur, est, quod quæstor in hortum ad residentiam situm excisis prius quibusdam in ordine positis arboribus multas orgyias lignorum devehi curaverit 795. Quantæ angustiæ tempore incendii! Erat præmonitus, sed tamen res pruritui paruit, fors ut majorem occasionem furandi proberet, cum facile murus transcendi possit, & insuper multi intervientes claves habeant.
Anno currente 796 decrevit pruna vendere ex ratione, quia ubique sufficientia; & cum levi pretio ubique vendantur, correfactione absumptionem lignorum non efferri. Istud systema adversatur omnibus providis patribus familias, qui parvo pretio potius emunt
sua necessaria, ne caro serius emere cogerentur.
Sed hæc quæstorem non movent, quia ad consumo residentiæ vivit.

O zahradách panských a zahradníkovi
Zahrad pěstování je hospodářsky nejen velmi prospěšné, ba (hospodářství) tím získává. A zajisté zahrada u residence, kolik výnosů ročně poskytuje, může být ukázáno na cizí opravdu vynikající a osvědčené zahradě ve Višňovém, která vynáší ročně asi 90 zlatých k zvláštním nákladům (mimo hnůj), zachycujícím náklady spojené s obděláváním, proto výnos může být až trojnásobný. Však způsob využití slouží kvestoru, správci, šafáři, sluhům kanceláře a myslivci, když mezi zeleninou a plody pozemskými sejí ječmen. (zápis z roku 1796).
Jsou v oné zahradě zahradníkem zasazeny různé lesní stromy na jaře roku 1796. Nalézá se tam přílišná různorodost druhů, které budou v budoucnosti vysoké a rozložité
Této různorodosti kvestor nerozumí a přece ji předčasně vytýká. Stromová školka je usazena v nejlepším místě zahrady a nejlepší zemi, proti vší praxi zahradnické je kvestorem změřena, aby onen prostor mohl přinést větší užitek, stromy prořezány a místo vyklučeno, aby bylo přehledné.
Ve druhé zahradě za residencí užívané jako ovocná zahrada ( pro Dunajovice?) pěstuje zahradník na příkaz kvestora různé lesní stromy koupené na jaře roku 1796, teprve s váháním a žádným úspěchem; zdají se stejně tak neplodné, nejsou v žádném pořádku, ani výšce, která je nalézána v ostatních přiměřených místech.
V Mikulovicích mají dvě rozsáhlé panské zahrady, přesto byl zahradník poslán rozkazem kvestora do Dunajovic, aby pomáhal Drábovi (pozn. Dráb byl kancelářským sluhou, jmenován v kap. XXI) a novou zahradu zřídil. Proč novou? Což starší dvě na onom místě založené nejsou dosti? A proč je zahradník v Dunajovicích, když jeho přítomnost v oněch dvou zahradách je postrádána? A proč na místo Drába, když zahradníkova služba je mnohem více zapotřebí než v kanceláři? A co Dráb, který stále bydlel v Dunajovicích? Ať již kdokoli správným způsobem hospodaří, musí stanovit, když dvě zahrady na jednom, témže místě má, a starého předem zvláště instruovat než novou zahradu zřídí.
Maximálně dvě zahrady stačí; je (stačí), co kvestor v zahradě u residence po vysekání všeho do řad zasadil, stromy různého původu nechal přivézt ( zápis z roku 1795). Jaký nedostatek času na spálení ( vyklučení)! Jak bylo předesláno, jde o věc prvořadou, aby náhodou velké příležitosti mohl využít, jak lehké se zdá zdi přenášet, když k tomu mnoho poskytnutých sluhů má.
Probíhajícího roku (1796) snížil se (výnos) z prodej švestek, protože byl všude dostatek, za sníženou cenu se prodává s malým ziskem, zlepšení odebráním dřeva (stromů) se nevedlo. Odtud systém odvozující se od všech prozíravých otců rodin, kteří s malým ziskem kupují své potřebné věci, aby později nemuseli draze kupovat. Ale správce to nepohne, co roste ke spotřebě residence

V dalších kapitolách se o zahradách i residenci útržkovitě zmiňuje též, další podrobnosti:
- v zahradě bylo devět včelínů
- u přední zahrady byl postaven mostek přes potok
- kvestor a asi i hajný nechávali v zahradě u residence ležet dřevo z lesa
- zahradník sice není jmenován, ale zřejmě pocházel z Čech, byl trvale ubytován v Dunajovicích, a to zřejmě na tvrzi, ale měl nadále na starosti i zahradu v Mikulovicích
- mezi stížnostmi na kvestora je i ta, že požadoval, aby zahradník dosti často obsluhoval u tabule, čímž samozřejmě zanedbával zahradu
- ovocné zahrady jsou zmiňovány jak v Mikulovicích, tak v Dunajovicích, , zahrada u residence je popisovaná jako bene adornatus, pěkně zkrášlená, okrasná, ale mezi plodinami pozemskými (poma terrestria) a stromy se stále popisuje i ječmen

· k tomu sdělení archivářky strahovského kláštera, paní dr. Hedviky Kuchařové:
Ve druhé polovině 18. století to bylo v Mikulovicích zavedeno tak, že zde byl farář, kaplan a administrátor ekonomie, všichni tři řeholníci. Posledním administrátorem ekonomie - řeholníkem byl od roku 1787 Oktavián Prudký, který roku 1791 požádal o zproštění z funkce. Následujícího roku byl ustanoven světský správce jménem Schramek a jeho funkce byla pojmenována kvestor. V análech je lakonická zmínka, že to bylo tak zařízeno proto, že mikulovický farář nedokázal vyjít s žádným řádovým administrátorem ekonomie. Tím farářem byl Theodorik Charvát, který působil v Mikulovicích v letech 1782-1805.
Andreas Panzer (psáno také Pantzer nebo Panzner) z toho vychází trochu lépe. Do Mikulovic byl jako kaplan ustanoven v roce 1794 místo Augustina Chládka, který je charakterizován jako neklidný člověk na rozdíl od údajně mírumilovného a zbožného Panzera. Chládek nechtěl z Mikulovic odejít a ve sporu zaangažoval i světské úřady, nicméně se musel podřídit opatově vůli. Panzer zůstal v Mikulovicích pět let, v roce 1799 odešel do Jihlavy vystřídat na kaplanském místě nemocného kolegu. V roce 1802 se stal provizorem na Strahově, což byla dost významná ekonomická funkce. Vykonával ji do roku 1805, kdy v Mikulovicích umřel Charvát a Panzer byl ustanoven na jeho místo i s pravomocemi administrátora ekonomie.
Co se týče jeho memoriálu- asi ho štvalo, jak kvestor řídí hospodářství (zvláště pokud byl sám ekonomicky trochu nadaný), ale odhaduji, že opat neměl moc v úmyslu se jeho stížnostmi zabývat, protože by to znamenalo řešit znovu spory mezi farářem a řeholním ekonomickým správcem. Snažila jsem se ještě vysledovat nějaké změny na místě kvestora, ale při zběžné prohlídce análů jsem v letech 1794-1805 nic nenašla (což ovšem neznamená, že k nim nedocházelo).

F.V. Peřinka, vizitace fary v Mikulovicích v roce 1657 in Od Horácka k Podyjí – vlastivědný sborník II/10 str. 24-25
Tehdy v Mikulovicích neměli faráře, vizitaci prováděl kanovník z Louky u Znojma.
„Budova farní pevné a dobré stavení“, měla 2 louky a farní role na třech tratích mikulovských, farníků bylo 250