Kulturní památky v obci

Kostel sv. Petra a Pavla

(přístupný v době bohoslužeb)

Na výšině nad návsí stojí cenný kostel sv. Petra a Pavla, pozdně románský ze 3. čtrvrtiny 13. století s dochovanou apsidou a lodí s portálem. Asi ve 14. století byla loď prodloužena směrem k západu a doplněna o vstupní prostor s hranolovou věží. Do původního vzhledu zasáhla barokní přestavba kolem roku 1766, kdy do té doby plochostropá loď dostala křížové klenby, k jižní zdi gotické části lodi přizděny slepé arkády a celý kostel podstatně zvýšen. Původní okna byla zazděna a prolomena nová, v západním průčelí vznikl nový vchod, krytý předsíní se schodištěm do věže, na jižní straně přistavěna sakristie. Při opravách v letech 1979-80 byly odkryty původní fasády apsidy a románské části lodi, vystavěné z řádkového zdiva. V apsidě z vnějšku členěné lizénami, je v ose umístěné původní románské okno, další dvě jsou barokní. Dvě další, zpola zazděná okna románských tvarů jsou v severní části lodi. V jižní stěně lodi se dochoval původně pozdně románský ústupový portál s kamenným ostěním a hladkým tympánem bez reliéfní výzdoby.

Webové stránky farnosti Mikulovice zde:

Fara

(volně nepřístupná)

Budova fary byla postavena v 15. století jako klášter, který byl majetkem želivského kláštera premonstrátů. V 17. století přestavěli klášter na letní sídlo strahovského opata. V 18. století se mění na faru.
Mikulovická fara je rozlehlý objekt s dlouhým průčelím z doby po roce 1622, upravený z bývalé rezidence zámku strahovských premonstrátů. Ve zdi hospodářské budovy u brány jsou druhotně zasazené pozdně renesanční náhrobníky. Podle místní tradice vedou od fary a kostela tajemné podzemní chodby, ústící pod starým domem vedle bývalého hostince "U Stočků". O jejich původu a účelu není nic známo.

Sýpka (kulturní památka)

(volně nepřístupná)

Tato barokní sýpka pochází z 1. poloviny 18. století s později doplněnými moderními přístavky. Nachází se ve střední části obce při hlavní komunikaci. Původně byla součástí hospodářského dvora. Dnes jde o volně stojící jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu s volutovým štítem a nárožími armovanými maltovou bonsáží.

Boží muka

(volně přístupná, nachází se u domu č.p. 200)

Nenápadná stavba u silnice na Horní Dunajovice je kulturní památkou.

Socha sv. Floriána

(volně přístupná)

Socha je stylově umístěna na rohu hasičské zbrojnice jako patron hasičů. Je taktéž kulturní památkou.

Socha sv. Jana Nepomuckého

(volně přístupná)

Je kulturní památkou od r. 1958. Nachází se v horní části návsi pod kostelem.

Sloup se sochou lva a orla

(volně přístupná)

Je kulturní památkou. Je možné je spatřit u vstupu do farního dvora.

Zámek (nyní využíván jako zdr. středisko)

(přístupný v ordinačních hodinách) - objekt není kulturní památkou, pouze vedle stojící barokní Sýpka

První písemná zmínka o Mikulovicích pochází z roku 1314. Když se koncem 15. století staly majetkem premonstrátů, rozhodli se jejich církevní představitelé zřídit v obci hospodářský dvůr. Ten byl do 1. třetiny 17. století majetkem želivského a poté strahovského kláštera. Jednoduchý jednopatrový obdélníkový barokní zámek byl založen v 1. polovině 18. století jako součást hospodářského dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků řádu a také jako sídlo hospodářských úředníků. Ve stejné době byla ze severozápadní strany k zámku přistavěna barokní sýpka, která je dnes kulturní památkou. Postupně byla budova zámku značně zmodernizována. Klášteru patřil objekt až do roku 1950. V části zámku byla až do roku 1980 pamětní síň významných rodáků, sochaře E. K. Lišky, historika F. V. Peřinky a spisovatelky R. Svobodové. Později sloužil jako zdravotní středisko a dnes jej využívá i místní pošta.

Přírodní památka Mikulovické jezero

Jde o mělkou sníženinu, která byla v minulosti periodicky zaplavována spodní vodou. V současné době se jedná o bezodtokou rákosinu, která je místem výskytu a rozmnožování obojživelníků a hnízdištěm několika druhů vodního ptactva. Vyskytují se zde i některé druhy slanomilné vegetace. Leží uprostřed rozlehlých sadů a jeho rozloha je dnes 2,66 ha. Lokalita byla vyhlášena za přírodní památku v roce 1999.

najdete v mapě ZDE

Památník obětem světové války (v předzahrádce u kostela sv. Petra a Pavla)

(volně přístupný) - není zapsanou kulturní památkou

Kaplička Panny Marie
(volně nepřístupná)

najdete v mapě ZDE

Obraz sv. Marka evangelisty na budově vodárny
(volně přístupný)

najdete v mapě ZDE