Městys Mikulovice

Fulltextové vyhledávání

Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Pro turisty > Něco z historie > Legendy a příběhy

Legendy a příběhy

/převzato z přílohy Vlastivědného a musejního sborníku Podyjí - Dyje vypráví (Pověsti a obrázky z minulosti obcí na Znojemsku) - vydáno v roce 1959/

O KVARTÝRU

Blízko kvartýru, o samotě stojícím domě mezi Mikulovicemi a Višňovým, v lese bydlel lesní Přibil. Hájenka stála o samotě. Byl tu lahodný klid, leč stálé osamocení tíživě doléhalo na člověka. Ani bezpečně tu nebylo, neboť v lesích potulovali se všelijací pobudové, pytláci a tuláci, kteří neměli rádi denního světla.

Když lesní Přibyl se oženil, přál si, aby manželka za jeho nepřítomnosti se nebála. Naučil ji proto zacházet se zbraní, aby se případně mohla bránit lidem, kteří se v lesích kolem hájovny ve zlém úmyslu zdržovali.

Jednoho rána žena lesního po odchodu svého muže chystala se poklízet ve světnici. Jde k oknu, otevře je a tu ji za ruku uchopí chlap a zlostně povídá: „Víme že tě ten tvůj naučil střílet. Ale na nás střílet nebudeš!“ A zmizel.

Žena se vyděsila a po příchodu svého manžela vyprávěla mu tento zážitek. Muž ji uklidňoval, dodával odvahy, leč v duchu dobře tušil, jak úzko ji musí být ve stálém osamocení. Když se pak taková překvapení stávala častěji a ženu každý sebemenší hluk vzrušoval a děsil, neváhala říci muži: ,,Už tady déle nevydržím! Žiji tu ve stálém strachu. Dva psy už nám ti pobudové utratili. A kočka uvízla v nastraženém oku. - Muži poohlédni se po nějakém jiném místě. Ráda budu s tebou všude, kde nebude tak smutno a kde se nebudu muset stále jen bát!“

A tak se odstěhovali.

Povídalo se, že v kvartýru se usadili loupežníci, kteří přepadávali a obírali lidi, kteří se dostali do blízkosti kvartýru. Lidé pak se tam už ani neodvažovali a vyprávěli si o těch místech mnohé i strašidelné příhody.

(Z vyprávění L.Broučka, Mikulovice, č.129)

 

O KVARTÝRU (2)

Také se vyprávělo,že nedaleko kvartýru směrem k Višnovému zjevoval se vždy v pravé poledne myslivec se psem. Velký pes – z očí a tlamy sršel mu plamen. Lidé, kterým bylo jíti v tu dobu mimo kvartýr, obcházeli jej zdaleka. Po poledni zjev zmizel.

Říká se, že v těchto místech byl zavražděn pytláky myslivec a že se denně zde v pravé poledne zjevuje. V blízkosti byl veliký kámen, asi s průchodem, a tam se schovával. Otvor se časem zasypal.

(Z vyprávění F.Lojdové Mikulovice čis.160)

 

KŘIVÉ OBVINĚNÍ

Také Mikulovice měly svého času soudní pravomoc odsuzovati své provinilce k trestu smrti a tuto popravu prováděti. Popravní místo bylo u bílého kříže u Jezera na Ambrozkově poli. Zde stála šibenice. Z té doby je naše historická črta.

Ve dvoře čís.144 v Mikulovicích sloužilo kdysi děvče. Pěkné a poctivé.

Spořivá hospodyně ukládala si výtěžky z prodeje vajec, drůbeže apod. do nádobí, které bylo složeno na římse nad dveřmi. Jednou uložila do hrníčku zlatku. Po několika dnech chtěla se přesvědčit o stavu svých úspor. Všechno bylo v pořádku, jen zlatka v hrnečku scházela. Prohlédla pečlivě všechno nádobí leč zlatka nikde. Kde by mohla být? Nevzal ji snad někdo? A tu padlo podezření na služebné děvče. Koupilo si přece nedávno pěkný šátek na hlavu!

-,,Poslouchej, Maruško, někdo mi vzal zlatku. Nebyla jsi to ty ?“

-,,Paňmámo, jak mě můžete z něčeho takového podezřívat!“

-„A kdopak ti dal peníze na ten nový šátek,co máš?“: doráží ostřeji hospodyně.

Děvče se červená, klopí hlavu a neodpovídá. Ostýchá se říci, že šátek daroval ji její milý, který zdaleka přišel ji navštívit, aby se s ním nadlouho rozloučila, neboť odjíždí zase daleko na práci.

Touto dívčinou rozpačitostí utvrdí se hospodyně v přesvědčení, že Maruška je zlodějkou. Neváhá a jde ji udat rychtáři.

V té době i krádež trestala se smrtí. Maruška mohla se odvolati při výslechu jen na svého milého jako hlavního a jediného svědka. Ten byl však daleko, nepřišel , ani zprávy od Marušky nedostal. A tak nevinné děvče bylo odsouzeno k trestu smrti.

Když ubohá stanula pod šibenicí, proklela všechny a uvrhla na dům,v němž poctivě sloužila, touto kletbou: „Všichni ti, kdo budou žít v tomto domě, nikdy ať nemají štěstí protože budu nyní nevinně popravená.“

V hospodyni, která byla při tom a kletbu slyšela, hnulo se svědomí, utíkala domů a prohlížela všechno nádobí na římse, pátrajíc po zlatce. A skutečně! Našla ji uvízlou za dřevěnou římsou.

Utíká na místo popravní, sotva dechu popadá, ale bylo pozdě! Právě vkládal katův pacholek mrtvé tělo ubohé popravené do jámy vykopané pod šibenicí.

(Z vyprávění paní F. Lojdové Mikulovice č.160.)

 

O AUGUSTÝNU STOČKOVI

Někdejší majitel hostince "U Stočků" Augustýn Stoček umřel a byla mu vystrojena smuteční hostina. Tehdy probíhala hostina před a pak i po pohřbu. Nebožtík Augustýn Stoček byl dle tehdejšího zvyku uložen ve stodole na slámu do doby pohřbu. Jaké však bylo překvapení smutečních hostů, kteří se přišli v den pohřbu se zesnulým rozloučit, když se zničehonic na oslavě před pohřbem v sále objevil "nebožtík", který se ve stodole "probudil" a šel se podívat, copak se v jeho hospodě slaví. Hosté leknutím vyskakovali z okna a Augustýn Stoček žil ještě další dva roky.

(převzato ze zpravodaje MAS Živé Pomezí -z vyprávění pana J.Kloudy Mikulovice č.139.)

Menu

svetla_ikona2.JPG

hlaseni_poruch_ikona.JPG

https://www.facebook.com/pages/M%C4%9Bstys-Mikulovice-okr-Znojmo/296061150518001?sk=timeline

http://www.edpp.cz/dpp/mikulovice

logo.png

banner_blondyny.png

Obcanum_logo_Bez_gradientu_big.png

 

 

Odkazy na weby

Farnost Mikulovice

ZŠ Mikulovice

TJ Mikulovice

Smíšené zboží Polická

Second hand Mikulovice

Truhlářství Veselý

Knihovna městyse

Kontakt

Městys Mikulovice
Mikulovice 1
671 33 Mikulovice
Tel: 515 252 129

E-mail úřad:
mestys@mikulovice.eu

E-mail starosta:
starosta@mikulovice.eu

Napište nám