Horní menu

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvod > Nejen pro turisty > Historické zajímavosti > Osobnosti zde působící

Osobnosti zde působící

Ambrož V. HONČÍKAmbrož V. HONČÍK

Řekneme si něco o významném včelaři, kterého jeho současníci nazývali moravským Dzierzonem. Páter Ambrož V. Hončík se však Moravanem stal až později, neboť se narodil v roce 1791 v Sádku v Čechách. Tam prožil dětství a po ukončení školní docházky vstoupil Hončík do řádu premonstrátů na Strahově, kde byl v roce 1814 vysvěcen na kněze. O dva roky později nastoupil jako kaplan v Mikulovicích. Po čtrnácti letech se zde stal farářem a inspektorem tamějšího řádového velkostatku. To už samo o sobě signalizuje, že měl blízko nejen k zemědělství, ale i k přírodě, takže včelaření bylo logickým završením a naplněním jeho zájmů.

Ambrož V. Hončík byl sice „jen včelařem ze záliby, avšak rozhodně si ho nesmíme představovat jako nějakého diletanta a radila, jak to někdy známe ze současnosti, kdy mnohý včelař. který k oboru sotva přičichl, ba ani si nic pořádně neprostudoval, a už by rozdával rady na potkání. Hončík naopak neúnavně podrobně studoval všechnu dostupnou včelařskou literaturu a své teoretické poznatky doplňoval trpělivým pozorováním života včel. Velmi pilně se také zajímal o nové postupy, metody a technologie v chovu včel, takže když se někde něco nového objevilo, jako například provětrávací úly Angličana Nutta, Christovy magacíny či Ottlovy slamáky, nesměl u toho chybět. A zakrátko všechny tyto „novoty“ postavil na svém včelíně, aby je vyzkoušel. Z dnešního hlediska by se asi takovéto počínání jevilo dosti pošetile, avšak musíme si uvědomit, že v Hončíkově době bylo včelařství takříkajíc v plenkách, protože mnohé zásadní poznatky mělo ještě dost daleko před sebou.

Je tedy celkem logické, že když pak vystoupil Dzierzon se svojí naukou o partenogenezi (tzv. panenské plození, které vychází z poznatku, že neoplozená matka klade pouze trubčí vajíčka - na což však už vlastně přišel J. A. Janiš v roce 1788) a představil svůj nový úl ze dřeva s pevným víkem i dnem a s dřevěnými lištami jako nosiči plástů, vypravil se Hončík do Karlovic, aby se tam přiučil. V květnu 1854 pak s vlastnoručně vyrobenými Dzierzony sklidil na hospodářské výstavě v Brně patřičný obdiv a úspěch. Dne 20. června téhož roku pak A. V. Hončík zorganizoval v Mikulovicích první včelařskou schůzi s kurzem, což bylo něco naprosto nového. Tím vlastně položil základ k založení spolku včelařského.

Později zaměřil Ambrož V. Hončík svoji pozornost zejména na budoucí učitele, kterým chodil pravidelně přednášet, aby tak jejich prostřednictvím šířil znalosti o včelařství mezi nejširší veřejnost. Pro tyto účely dokonce vydal několik příruček a vyrobil různé učební pomůcky.

Stařičký nestor moravských včelařů se v posledních letech svého života uchýlil na odpočinek do Znojma, kde 22. července 1879 ve věku 88 let ukončil svoji plodnou a bohatou životní pouť.

Ondřej Váczlav PANCZNER - farář

Náleží k českým buditelům. Nepsal sice, nepracoval literárně, ale přinášel  veliké peněžité oběti, aby  mohly vycházet Hromádkovy "Prvotiny pěkných umění aneb Vídeňské listy". Kdyby nebylo Pancznera, ani Prvotiny by nebyly možné. Byl veliký podporovatel rodící se české literatury. Narodil se ve Vanovicích u Mladé Boleslavi 26.9. r. 1795, zemřel v Mikulovicích dne 2. června 1828. Od r.1805 působil na místní faře v Mikulovicích. Do Mikulovic na faru si přivezl celou svoji knihovnu. Nakupoval téměř všechny české knihy, které vycházely a rozšiřoval je po městečku. Půjčoval i rozdával.