Městys Mikulovice

Fulltextové vyhledávání

Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Úřad info > Střet zájmů > Zákon č. 159/2006 Sb.

Zákon č. 159/2006 Sb.

  159/2006 Sb.

   ZÁKON

   ze dne 16. března 2006

   o střetu zájmů

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   STŘET ZÁJMŮ A NESLUČITELNOST NĚKTERÝCH FUNKCÍ

   HLAVA I

   ÚVODNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět úpravy

   Tento zákon upravuje

   a)  povinnost  veřejných  funkcionářů  vykonávat  svoji funkci tak, aby
   nedocházelo  ke  střetu  mezi jejich osobními zájmy a zájmy, které jsou
   povinni z titulu své funkce prosazovat nebo hájit,

   b)   povinnost   veřejných  funkcionářů  oznamovat  skutečnosti,  které
   umožňují veřejnou kontrolu jejich činností konaných vedle výkonu funkce
   veřejného  funkcionáře,  veřejnou  kontrolu  majetku  nabytého  za dobu
   výkonu  funkce  a dalších příjmů, darů nebo jiného prospěchu, získaných
   za  dobu  výkonu  funkce,  popřípadě  finančních závazků, které veřejný
   funkcionář má,

   c)  omezení  některých  činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost
   výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi,

   d) odpovědnost veřejných funkcionářů za porušení povinností stanovených
   tímto  zákonem,  včetně  sankcí,  které  lze  veřejnému  funkcionáři za
   porušení těchto povinností uložit.

   § 2

   Veřejný funkcionář

   (1) Pro účely tohoto zákona se veřejným funkcionářem rozumí

   a)  poslanec  Poslanecké  sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen
   "poslanec"),

   b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),

   c)  člen  vlády  nebo vedoucí jiného ústředního orgánu státní správy, v
   jehož čele není člen vlády^1),

   d) předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů,

   e)  předseda  Úřadu  pro  technickou  normalizaci,  metrologii a státní
   zkušebnictví,

   f) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,

   g) člen prezidia Komise pro cenné papíry,

   h) soudce,

   i) člen bankovní rady České národní banky,

   j) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,

   k) veřejný ochránce práv,

   l) ředitel Bezpečnostní a informační služby,

   m) ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace,

   n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

   o)  člen  zastupitelstva  kraje nebo člen zastupitelstva hlavního města
   Prahy^2)  (dále  jen  "kraj"),  který  je  pro  výkon funkce dlouhodobě
   uvolněn,

   p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně
   členěného  statutárního  města  a městské části hlavního města Prahy^3)
   (dále jen "obec"), který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,

   q)  starosta  obce  a členové rady obce a kraje, kteří nejsou pro výkon
   funkce dlouhodobě uvolněni.

   (2)  Pokud  se nejedná o veřejného funkcionáře podle odstavce 1, rozumí
   se pro účely tohoto zákona veřejným funkcionářem také

   a)  příslušník  Policie České republiky a příslušník Celní správy České
   republiky,

   b) státní zástupce,

   c)  člen statutárního orgánu, člen řídícího, dozorčího nebo kontrolního
   orgánu právnické osoby vzniklé ze zákona,

   d)  vedoucí  zaměstnanec  právnické osoby vzniklé ze zákona, pokud řídí
   další vedoucí zaměstnance,

   e)  vedoucí  státní  zaměstnanec, který je oprávněn vést na jednotlivém
   stupni řízení správního úřadu podřízené státní zaměstnance, ukládat jim
   služební  úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat výkon jejich služby a
   dávat jim k tomu závazné příkazy,

   f)  vedoucí  zaměstnanec  územního samosprávného celku podílející se na
   výkonu  správních  činností  zařazený  do  obecního úřadu, do městského
   úřadu,  do  magistrátu  statutárního  města  nebo  do magistrátu územně
   členěného  statutárního  města,  do  úřadu  městského obvodu nebo úřadu
   městské  části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu,
   do  Magistrátu  hlavního  města Prahy nebo úřadu městské části hlavního
   města Prahy.

   (3)  Povinnosti  podle  tohoto zákona se na osobu uvedenou v odstavci 2
   písm. a) vztahují pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu své činnosti

   a)  nakládá s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce
   operace ve smyslu zákona o finanční kontrole,

   b) bezprostředně se podílí na přípravě a realizaci veřejných zakázek,

   c)  rozhoduje  ve správním řízení v záležitostech stanovených nařízením
   vlády,

   d) podílí se na vedení trestního stíhání.

   HLAVA II

   STŘET ZÁJMŮ

   § 3

   (1) Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný
   funkcionář  upřednostňovat  svůj osobní zájem před zájmy, které je jako
   veřejný  funkcionář  povinen  prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro
   účely  tohoto  zákona  rozumí  takový  zájem,  který  přináší veřejnému
   funkcionáři  osobní  výhodu  nebo  zamezuje  vzniku  případného snížení
   majetkového nebo jiného prospěchu.

   (2) Veřejný funkcionář nesmí ohrozit veřejný zájem tím, že

   a)  využije  svého  postavení,  pravomoci  nebo informací získaných při
   výkonu  své  funkce  k  získání  majetkového nebo jiného prospěchu nebo
   výhody pro sebe nebo jinou osobu,

   b)  se bude odvolávat na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s
   jeho  osobními  zájmy,  zejména  s  jeho  povoláním,  zaměstnáním  nebo
   podnikáním,

   c) dá za úplatu nebo jinou výhodu ke komerčním reklamním účelům svolení
   k  uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení ke svému
   vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí.

   HLAVA III

   OMEZENÍ  NĚKTERÝCH  ČINNOSTÍ  VEŘEJNÝCH  FUNKCIONÁŘŮ  A  NESLUČITELNOST
   VÝKONU FUNKCE VEŘEJNÉHO FUNKCIONÁŘE S JINÝMI FUNKCEMI

   § 4

   (1)  Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až m)
   nesmí

   a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,

   b)  být  statutárním  orgánem  nebo  členem statutárního orgánu, členem
   řídícího,  dozorčího  nebo  kontrolního  orgánu  podnikající  právnické
   osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

   c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru,
   nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

   (2)  Omezení podle odstavce 1 se nevztahuje na správu vlastního majetku
   a   na   činnost  vědeckou,  pedagogickou,  publicistickou,  literární,
   uměleckou  nebo  sportovní,  nejde-li  o  vlastní  podnikání  v  těchto
   oborech.

   (3)  Veřejní funkcionáři uvedení v odstavci 1 jsou povinni činnosti tam
   uvedené  ukončit  bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou
   funkci,  nejpozději  však  do  30  dnů  ode dne zahájení výkonu funkce.
   Není-li  k  ukončení  činnosti  z  důvodů nezávislých na vůli veřejného
   funkcionáře  možné  dodržet  lhůtu  uvedenou  v předchozí větě, veřejný
   funkcionář  o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční
   orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení
   činnosti.   Ustanovení   zvláštních   právních   předpisů   tím  nejsou
   dotčena^4).

   § 5

   (1)   Poslanci  nebo  senátorovi,  který  zastupuje  stát  v  řídících,
   dozorčích  nebo kontrolních orgánech podnikající právnické osoby, pokud
   v  ní  má stát, jím ovládané právnické osoby, Česká národní banka, nebo
   všechny  tyto  osoby  společně, podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za
   tuto činnost odměna.

   (2)  Veřejnému funkcionáři uvedenému v § 2 odst. 1 písm. o) a p), který
   zastupuje  kraj  nebo  obec  v  řídících,  dozorčích  nebo  kontrolních
   orgánech  podnikající  právnické  osoby,  pokud  v ní kraj nebo obec má
   podíl nebo hlasovací práva, nenáleží za tuto činnost odměna.

   (3) S funkcí poslance nebo senátora jsou neslučitelné funkce vykonávané
   v  pracovněprávním  vztahu  nebo ve služebním poměru k České republice,
   pokud  jde  o  funkce  jmenované  nebo  o funkce, v nichž se při výkonu
   státní správy rozhoduje,

   a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

   b) na státním zastupitelství nebo soudu,

   c)  v  bezpečnostních  sborech^5),  ozbrojených silách České republiky,
   Nejvyšším  kontrolním  úřadu, Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři
   Poslanecké  sněmovny,  Kanceláři  Senátu,  v  Pozemkovému  fondu  České
   republiky nebo jiných státních fondech a v Kanceláři Veřejného ochránce
   práv.

   § 6

   Veřejný  funkcionář  uvedený  v § 2 odst. 1 písm. c) až g) a i) až q) a
   odst.  2  písm.  c)  až  f)  se nesmí po dobu 1 roku od skončení výkonu
   funkce  stát společníkem anebo působit v orgánech podnikající právnické
   osoby,   anebo   uzavřít   pracovněprávní   vztah   se  zaměstnavatelem
   vykonávajícím podnikatelskou činnost, pokud taková právnická osoba nebo
   zaměstnavatel   v  posledních  3  letech  přede  dnem  skončení  funkce
   veřejného   funkcionáře   uzavřeli   smlouvu  se  státem  nebo  územním
   samosprávným  celkem,  jednalo-li  se  o nadlimitní veřejnou zakázku, a
   pokud  veřejný  funkcionář  nebo  orgán,  ve  kterém veřejný funkcionář
   působil, o takové smlouvě rozhodoval.

   HLAVA IV

   PODÁVÁNÍ  OZNÁMENÍ  O  OSOBNÍM  ZÁJMU, O ČINNOSTECH, MAJETKU, PŘÍJMECH,
   DARECH A ZÁVAZCÍCH

   § 7

   Čestné prohlášení

   Veřejný funkcionář podává formou čestného prohlášení oznámení o

   a) osobním zájmu (dále jen "oznámení o osobním zájmu"),

   b) jiných vykonávaných činnostech (dále jen "oznámení o činnostech"),

   c)  majetku  nabytém  v  průběhu  výkonu  funkce  (dále jen "oznámení o
   majetku"),

   d)  příjmech, darech a závazcích (dále jen "oznámení o příjmech, darech
   a závazcích").

   § 8

   Oznámení o osobním zájmu

   (1)  Veřejný  funkcionář  je  povinen při jednání ústavního orgánu nebo
   jiného  státního  orgánu  anebo orgánu územního samosprávného celku, ve
   kterém  vystoupí  v rozpravě, předloží návrh nebo je oprávněn hlasovat,
   oznámit svůj poměr k projednávané věci, jestliže se zřetelem k výsledku
   projednání  věci  by  mu  mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma anebo
   má-li  na  věci  jiný osobní zájem; to neplatí, jde-li jinak o prospěch
   nebo zájem obecně zřejmý.

   (2)  Oznámení  podle  odstavce  1  podává  příslušný veřejný funkcionář
   písemně  před  zahájením  jednání nebo ústně v jeho průběhu, nejpozději
   však  před  tím,  než  orgán  přistoupí  k  hlasování; oznámení je vždy
   součástí zápisu z jednání.

   § 9

   Oznámení o činnostech

   (1)  Veřejný  funkcionář  je  povinen  přesně, úplně a pravdivě písemně
   oznámit, že

   a)  podniká  nebo  provozuje  jinou  samostatnou  výdělečnou činnost, a
   předmět, způsob a místo výkonu podnikání nebo této činnosti,

   b)   je   společníkem   nebo   členem   právnické   osoby,  provozující
   podnikatelskou  činnost  (dále  jen "podnikající právnická osoba"), a o
   jakou  podnikající  právnickou  osobu  jde (obchodní firma nebo název a
   sídlo),

   c)  je  statutárním  orgánem  nebo  členem  statutárního orgánu, členem
   řídícího,  dozorčího  nebo  kontrolního  orgánu  podnikající  právnické
   osoby,  a o jakou podnikající právnickou osobu jde (obchodní firma nebo
   název a sídlo),

   d)  vykonává  činnost  v  pracovněprávním  nebo obdobném vztahu nebo ve
   služebním  poměru,  nejde-li  o  vztah  nebo  poměr, v němž působí jako
   veřejný funkcionář.

   (2)  Oznámení  podle  odstavce  1  je veřejný funkcionář povinen učinit
   nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

   § 10

   Oznámení o majetku

   (1)  Veřejný  funkcionář  je  povinen  přesně, úplně a pravdivě písemně
   oznámit, že v průběhu výkonu funkce nabyl

   a)  vlastnická  nebo  jiná  věcná  práva  k  nemovitostem,  včetně ceny
   nemovitosti  nebo  ceny  jiného  věcného  práva, za niž nemovitost nebo
   právo nabyl, a způsobu jejich nabytí,

   b)  vlastnická  práva  k  věcem movitým, jiná práva nebo jiné majetkové
   hodnoty, včetně způsobu nabytí věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty,
   pokud souhrnná cena věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, nabytých
   v  průběhu  kalendářního  roku  přesáhla  částku  500 000 Kč; do tohoto
   souhrnu  se  nezapočítávají  věci,  práva  nebo jiné majetkové hodnoty,
   jejichž cena je nižší než 25 000 Kč,

   c)  cenné  papíry  nebo  práva s nimi spojená podle zvláštního právního
   předpisu^6),  pokud  celková  výše kupní ceny cenných papírů od jednoho
   emitenta  nebo  práv s nimi spojených v době nabytí přesahuje částku 50
   000 Kč anebo částku 100 000 Kč v případě více emitentů,

   d) jiný podíl v obchodní společnosti, než je uveden v písmenu c), pokud
   hodnota  tohoto  podílu přesahuje částku 50 000 Kč anebo částku 100 000
   Kč, jde-li o podíly u více obchodních společností.

   (2)  Oznámení  podle  odstavce  1  je veřejný funkcionář povinen učinit
   nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

   (3)  Veřejný funkcionář je povinen v oznámení podle odstavce 1 uvést za
   stejných  podmínek  i majetek, který nabyl jeho manžel a který patří do
   společného jmění manželů.

   § 11

   Oznámení o příjmech, darech a závazcích

   (1)  Veřejný  funkcionář  je  povinen  přesně, úplně a pravdivě písemně
   oznámit, že

   a)  během  výkonu  funkce  získal  jakékoliv  peněžité příjmy nebo jiné
   majetkové  výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o
   majetku podle § 10, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné
   výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v
   podnikajících právnických osobách (dále jen "příjmy nebo jiné majetkové
   výhody"),  pokud  souhrnná  výše  příjmů  nebo jiných majetkových výhod
   přesáhne  v  kalendářním roce 100 000 Kč; za peněžitý příjem nebo jinou
   majetkovou  výhodu se pro tento účel nepovažují plat, odměna nebo další
   náležitosti,  na  které  má  veřejný  funkcionář  nárok v souvislosti s
   výkonem funkce podle zvláštních právních předpisů^7); do tohoto souhrnu
   se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč,

   b)  má  nesplacené  finanční  závazky,  zejména půjčky, úvěry, nájemné,
   závazky  ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud
   souhrnná  výše  závazků  přesáhla  k 31. prosinci kalendářního roku, za
   nějž se oznámení podává, částku 100 000 Kč.

   (2)  Veřejný  funkcionář je povinen v oznámení uvést výši, druh a zdroj
   každého  příjmu  podle  odstavce 1 písm. a) a výši a druh závazku podle
   odstavce 1 písm. b), včetně toho, vůči komu takový závazek má. Oznámení
   činí   veřejný   funkcionář  nejpozději  do  30.  června  následujícího
   kalendářního roku.

   § 12

   (1)  Oznámení  podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 je veřejný funkcionář
   povinen činit ve lhůtách stanovených tímto zákonem po celou dobu výkonu
   funkce.  V  případě,  že  veřejný  funkcionář  ukončil výkon funkce, je
   povinen  učinit  oznámení podle § 9 až 11 a podle odstavce 2 nejpozději
   do  30  dnů  ode  dne  jeho  ukončení, a to podle stavu ke dni ukončení
   výkonu funkce.

   (2) Jestliže v průběhu kalendářního roku nedošlo ke skutečnostem, které
   jsou  uvedeny  v  § 9 až 11, je veřejný funkcionář povinen učinit o tom
   oznámení nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku.

   (3)  Za písemné oznámení se považuje též oznámení podané v elektronické
   podobě   prostřednictvím   veřejné   datové  sítě,  opatřené  zaručeným
   elektronickým podpisem^8).

   (4)  Oznámení  podle  §  9  až  11  a  podle  odstavce 2 podává veřejný
   funkcionář evidenčnímu orgánu (§ 14 odst. 1).

   (5)  Oznámení  se podává na formuláři, jehož strukturu a formát stanoví
   Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

   HLAVA V

   EVIDENCE  OZNÁMENÍ  O  ČINNOSTECH,  OZNÁMENÍ  O  MAJETKU  A  OZNÁMENÍ O
   PŘÍJMECH, DARECH A ZÁVAZCÍCH A JEJÍ VEDENÍ

   § 13

   Registr oznámení

   (1)  Registr  oznámení  o  činnostech,  oznámení o majetku a oznámení o
   příjmech,  darech  a  závazcích  (dále jen "registr") je soubor dokladů
   podávaných veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 4; v oznámení veřejný
   funkcionář uvede své jméno, příjmení, označení orgánu, ve kterém působí
   s  uvedením  funkce,  kterou  v tomto orgánu zastává a údaje požadované
   podle § 9 až 11 a 12 odst. 2. Registr vede příslušný evidenční orgán (§
   14 odst. 1).

   (2)  Každý  má  právo  na základě písemné žádosti bezplatně nahlížet do
   registru  a  pořizovat  si  z  něj  opisy a výpisy. Písemná žádost musí
   obsahovat  jméno,  příjmení,  rodné číslo a bydliště žadatele. Výpisy a
   opisy  evidenční  orgán  neověřuje  a  tyto  listiny  nemají  charakter
   veřejných listin.

   (3)  Každý  má  právo  písemně sdělit evidenčnímu orgánu, který registr
   vede  (§  14 odst. 1), skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo
   neúplnosti  údajů,  uvedených  v  oznámeních  evidovaných  v  registru;
   sdělení  lze  podat  též  v elektronické podobě prostřednictvím veřejné
   datové sítě. Evidenční orgán do 30 dnů ode dne obdržení sdělení písemně
   oznámí  tomu,  kdo  sdělení  podal,  jak bylo s jeho sdělením naloženo;
   bylo-li  sdělení učiněno v elektronické podobě, lze odpovědět též tímto
   způsobem.

   (4)  O  každém  nahlédnutí  do registru se provede záznam do protokolu,
   který obsahuje:

   a) identifikaci subjektu, který nahlížel do registru,

   b) identifikaci požadavku,

   c) předmět dotazu,

   d) datum a čas poskytnutí informace,

   e)  identifikaci  osoby  nebo  technického  zařízení,  které  informaci
   poskytly.

   (5) Každému, kdo má zájem nahlížet do registru v elektronické podobě na
   centrální  adrese  prostřednictvím veřejné datové sítě, udělí evidenční
   orgán  uživatelské  jméno  a  přístupové heslo k registru po vyplnění a
   ověření žádosti, která obsahuje:

   a) jméno žadatele,

   b) příjmení žadatele,

   c) rodné číslo žadatele,

   d) místo trvalého pobytu žadatele.

   Sdělit  třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k nahlížení do
   registru  v  elektronické  podobě  na  centrální adrese prostřednictvím
   veřejné datové sítě je zakázáno.

   (6)  Evidenční  orgán  poskytne  veškeré  doklady  vedené  v registru o
   určitém  veřejném  funkcionáři  na žádost orgánu příslušnému k řízení a
   rozhodování  o  porušení  povinností podle tohoto zákona tímto veřejným
   funkcionářem.

   (7)   Veškeré  údaje  vedené  v  registru  mohou  být  použity  a  dále
   zpracovávány  pouze  za  účelem  zjištění  případného  střetu zájmů při
   výkonu  funkce  veřejného  funkcionáře.  Zpracováním  osobních  údajů v
   registru  nesmí  být  dotčena  ochrana  osobních údajů podle zvláštních
   právních předpisů^9).

   § 14

   Vedení registru

   (1) Vedení registru zabezpečují evidenční orgány, kterými jsou

   a)

   mandátový a imunitní výbor
   Poslanecké  sněmovny  Parlamentu  České republiky (dále jen "Poslanecká
   sněmovna")  pro  veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c)
   až g) a i) až n), pokud nejsou senátory,

   b)  mandátový  a imunitní výbor Senátu Parlamentu České republiky (dále
   jen  "Senát")  pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a
   h),

   c)  ministerstvo  nebo  jiný ústřední orgán státní správy, v jehož čele
   není  člen  vlády,  a  v jehož oboru působnosti vykonává funkci veřejný
   funkcionář uvedený v § 2 odst. 2 písm. a) až e),

   d)  ředitel krajského úřadu pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst.
   1  písm.  o)  a  odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich
   kraje nebo zaměstnance jejich krajského úřadu,

   e)  ředitel  Magistrátu  hlavního  města  Prahy pro veřejné funkcionáře
   uvedené  v  §  2  odst.  1  písm. o) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy
   zastupitelstva   hlavního   města  Prahy  nebo  zaměstnance  magistrátu
   hlavního města Prahy,

   f)   tajemník  městského  úřadu,  magistrátu  statutárního  města  nebo
   magistrátu  územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu
   nebo  úřadu  městské  části  územně  členěného  statutárního města, pro
   veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p) a q) a odst. 2 písm.
   f),  jde-li  o členy zastupitelstva jejich obce nebo zaměstnance jejich
   úřadu nebo magistrátu,

   g)  tajemník  obecního  úřadu  a  v  obcích, kde není tajemník obecního
   úřadu, starosta, pro veřejné funkcionáře uvedené v § 2 odst. 1 písm. p)
   a q) a odst. 2 písm. f), jde-li o členy zastupitelstva jejich obce nebo
   o zaměstnance jejich obecního úřadu.

   (2) Vedením registru se rozumí

   a) přijímání a evidence oznámení učiněných podle § 9 až 11 a § 12 odst.
   2,

   b)  uschovávání žádostí podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
   13 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne podání žádosti,

   c)  uchovávání oznámení podaných příslušnému evidenčnímu orgánu podle §
   9  až  11  a  §  12 odst. 2, a to po dobu 5 let ode dne skončení výkonu
   funkce veřejného funkcionáře,

   d) dohlížení nad úplností údajů, které jsou součástí oznámení podle § 9
   až 11 a § 12 odst. 2 a vyžadování doplnění těchto údajů,

   e) přijímání sdělení podle § 13 odst. 3,

   f)  poskytování  dokladů  podle  § 13 odst. 4 orgánu příslušnému o věci
   jednat,

   g) provádění zápisu do protokolu podle § 13 odst. 4,

   h) ověřování žádostí a udělování uživatelského jména přístupového hesla
   k  nahlížení  do  registru  v  elektronické  podobě na centrální adrese
   prostřednictvím veřejné datové sítě.

   (3)  Nestanoví-li  tento zákon jinak, jsou členové evidenčního orgánu a
   další  osoby,  které  přicházejí  s evidovanými údaji do styku, povinni
   zachovávat  mlčenlivost  o  skutečnostech,  o  nichž  se z těchto údajů
   dozvěděli,  pokud se nejedná o informace, které jsou součástí registru;
   povinnosti   mlčenlivosti   podléhají   též   údaje  o  osobách,  které
   evidenčnímu  orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo
   neúplnosti  údajů,  uvedených  v  oznámeních  evidovaných  v  registru.
   Povinnost  mlčenlivosti  se  nevztahuje  na orgány příslušné k řízení a
   rozhodování  o  porušení  povinností veřejných funkcionářů podle tohoto
   zákona a soudy.

   HLAVA VI

   ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ A ŘÍZENÍ

   § 15

   Veřejní  funkcionáři  jsou  odpovědni  za  zaviněné porušení povinností
   stanovených tímto zákonem, nejde-li o trestný čin.

   § 16

   Orgány rozhodující o porušení povinností

   O  porušení  povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem
   rozhodují soudy ve správním soudnictví.

   Řízení

   § 17

   (1)  Řízení  o  porušení  povinností  veřejných funkcionářů stanovených
   tímto zákonem (dále jen "řízení") zahajuje soud na návrh.

   (2)  Návrh  na  zahájení  řízení podává evidenční orgán (§ 14 odst. 1),
   pokud na základě zjištěných skutečností nebo sdělení dojde k závěru, že
   existuje  důvodné  podezření,  že veřejný funkcionář porušil povinnosti
   uložené  mu  tímto  zákonem.  Za příslušný se považuje evidenční orgán,
   který  vede registr týkající se veřejného funkcionáře, vůči němuž návrh
   směřuje.

   (3)  Návrh  na zahájení řízení může podat u soudu i ten, kdo má důvodné
   podezření,  že  veřejný  funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto
   zákonem.

   (4)  Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode
   dne,  kdy  se  evidenční  orgán  nebo  osoba  oprávněná k podání návrhu
   dozvěděla  o  skutečnostech  nasvědčujících  tomu,  že došlo k porušení
   tohoto  zákona,  nejdéle  však  do  5  let  ode  dne,  kdy  k  takovéto
   skutečnosti  došlo, bez ohledu na to, zda mezitím veřejnému funkcionáři
   jeho funkce skončila.

   § 18

   (1)  Účastníkem řízení je navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž
   se řízení vede.

   (2)  Pro rozhodnutí je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy k
   porušení povinnosti veřejného funkcionáře došlo; pozdější právní úpravy
   se použije, jestliže je to pro veřejného funkcionáře příznivější.

   (3)  Rozhodnutí  může  obsahovat  i stanovení náhradní lhůty ke splnění
   povinnosti.

   § 19

   (1)  Soud  je  oprávněn přezkoumávat, zda údaje v oznámeních vedených v
   registru  jsou  přesné,  pravdivé a úplné. K tomu je oprávněn vyžadovat
   součinnost  příslušných státních orgánů, územních samosprávných celků a
   dalších  právnických  a  fyzických osob, zejména požadovat od uvedených
   subjektů potřebné informace a vysvětlení, popřípadě požadovat na těchto
   subjektech ověření, zda údaje vedené v registru odpovídají skutečnosti.
   Tyto  subjekty  jsou  povinny  poskytnout soudu na základě jeho písemné
   žádosti  požadovanou  součinnost.  Potřebné  informace  a vysvětlení se
   příslušnému  soudu  poskytují  ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí
   být  kratší  než  10  pracovních  dnů;  poskytují  se bezúplatně, pokud
   zvláštní právní předpis nestanoví jinak^10).

   (2)  Vyžaduje-li  řízení  přezkoumání  údajů ze správy daní týkající se
   veřejného  funkcionáře,  je  tento  funkcionář povinen zprostit správce
   daně mlčenlivosti o údajích týkajících se projednávané věci. Odmítne-li
   veřejný funkcionář zprostit správce daně mlčenlivosti, platí, že údaje,
   kterých se mlčenlivost správce daně týká, byly uvedeny nesprávně.

   (3)  Řízení  se  dokončí, i když se veřejný funkcionář před rozhodnutím
   soudu  vzdal  funkce  veřejného  funkcionáře  nebo  byl  z  této funkce
   odvolán.

   § 20

   Nasvědčují-li  skutečnosti  zjištěné  soudem  v  řízení, že byl spáchán
   trestný  čin, je soud povinen takovou skutečnost oznámit orgánům činným
   v trestním řízení.

   § 21

   Zveřejnění rozhodnutí

   (1)  Rozhodnutí,  které  nabylo  právní  moci, je soud povinen zaslat i
   evidenčnímu   orgánu,   který   vede   registr  týkající  se  veřejného
   funkcionáře, pokud není účastníkem řízení.

   (2)  Předseda  Poslanecké  sněmovny,  předseda  Senátu, předseda vlády,
   primátor  hlavního  města  Prahy,  primátor statutárního města, hejtman
   kraje  nebo  starosta obce oznámí rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění na
   nejbližší  schůzi  Poslanecké  sněmovny, Senátu, vlády nebo příslušného
   zastupitelstva  kraje  nebo  obce,  týkající  se veřejného funkcionáře,
   který   je   členem  tohoto  orgánu,  popřípadě  zaměstnancem  územního
   samosprávného   celku.   Rozhodnutí  týkající  se  ostatních  veřejných
   funkcionářů  uvedených  v  §  2 odst. 1 oznámí předseda vlády na schůzi
   vlády,  na  kterou  přizve  příslušného  veřejného funkcionáře. Stejným
   způsobem  se oznámí, že návrh proti veřejnému funkcionáři byl zamítnut.
   Týká-li  se  rozhodnutí  předsedy  příslušné  komory,  předsedy  vlády,
   primátora,   hejtmana   nebo  starosty,  oznámení  učiní  místopředseda
   příslušné komory, I. místopředseda vlády, příslušný náměstek primátora,
   náměstek    hejtmana   anebo   místostarosta,   popřípadě   jiný   člen
   zastupitelstva.

   (3)  Rozhodnutí,  včetně  jeho  odůvodnění,  zveřejní  orgán,  jehož je
   veřejný  funkcionář  členem,  popřípadě  v  ostatních  případech vláda,
   nejpozději  do  15  dnů od nabytí právní moci rozhodnutí v elektronické
   podobě  prostřednictvím veřejné datové sítě na své elektronické adrese.
   Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

   (4)   Rozhodnutí  podle  odstavců  1  a  2,  pokud  se  týká  veřejných
   funkcionářů  uvedených  v  §  2  odst.  1  písm.  p)  a q), se zveřejní
   vyvěšením  na  úřední  desce  obce,  pokud  technické  prostředky  obci
   neumožňují   jeho  zveřejnění  v  elektronické  podobě  prostřednictvím
   veřejné datové sítě. Rozhodnutí musí být zveřejněno po dobu 6 měsíců.

   § 22

   Pokuta

   (1)  Soud  uloží veřejnému funkcionáři, který nedodržel lhůtu podle § 9
   až  11,  pokutu až do výše 30 000 Kč; pokuta může být uložena opakovaně
   až do splnění povinnosti.

   (2) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

   a) uvedl nepřesné, neúplné nebo nepravdivé údaje v prohlášení podle § 9
   až 11 a § 12 odst. 2,

   b)  odvolal  se  na svou funkci v záležitostech, které souvisejí s jeho
   osobními zájmy, zejména s jeho povoláním, zaměstnáním nebo podnikáním,

   c) nepodal oznámení o osobním zájmu (§ 6),

   pokutu až do výše 100 000 Kč.

   (3) Soud uloží veřejnému funkcionáři, který

   a)  využil  svého  postavení,  pravomoci  nebo  informací získaných při
   výkonu  své  funkce  k  získání  neoprávněného  majetkového nebo jiného
   neoprávněného  prospěchu  nebo  neoprávněné  výhody pro sebe nebo jinou
   osobu,

   b)  vykonával  funkci  nebo  činnost,  kterou  tento zákon stanoví jako
   neslučitelnou s výkonem funkce veřejného funkcionáře,

   c)  dal  za  úplatu  nebo  jinou  výhodu  ke komerčním reklamním účelům
   svolení  k  uvedení svého jména, popřípadě jmen a příjmení nebo svolení
   ke svému vyobrazení ve spojení s vykonávanou funkcí,

   pokutu až do výše 500 000 Kč.

   (4)  Při  stanovení  výše  pokuty  soud  přihlíží k závažnosti porušení
   tohoto  zákona,  k  získanému  osobnímu  prospěchu  a  k  míře zavinění
   veřejného funkcionáře.

   (5)  Výnos  z pokut uložených veřejným funkcionářům je příjmem státního
   rozpočtu; pokuty vybírá a vymáhá soud, který je uložil.

   HLAVA VII

   PŘESTUPKY

   § 23

   Přestupku se dopustí fyzická osoba, která

   a)  používá nebo dále zpracovává údaje vedené v registru k jinému účelu
   než  ke  zjištění  případného  střetu zájmů při výkonu funkce veřejného
   funkcionáře podle § 13 odst. 5,

   b)  poruší povinnost mlčenlivosti podle § 14 odst. 3 o skutečnostech, o
   nichž  se  dozvěděla  z  údajů  evidovaných v registru, nebo o osobách,
   které evidenčnímu orgánu sdělily skutečnosti nasvědčující nepravdivosti
   nebo neúplnosti údajů, uvedených v oznámeních evidovaných v registru,

   c)  uvede  zjevně nepravdivé údaje do návrhu na zahájení řízení podle §
   17,

   d) neoprávněně sdělí třetí osobě uživatelské jméno a přístupové heslo k
   nahlížení  do  registru  v  elektronické  podobě  na  centrální  adrese
   prostřednictvím veřejné datové sítě.

   § 24

   Za přestupek podle § 23 lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

   § 25

   (1)  Při  stanovení  výše  pokuty  se  přihlíží k závažnosti přestupku,
   zejména ke způsobu a okolnostem jeho spáchání, k významu a rozsahu jeho
   následků,  době  trvání  protiprávního jednání a ke skutečnosti, zda se
   odpovědná   osoba  přičinila  o  odstranění  nebo  zmírnění  škodlivých
   následků.

   (2)  Přestupky  podle  §  23  písm. a) a b) projednává Úřad pro ochranu
   osobních  údajů;  přestupky  podle § 23 písm. c) projednává v přenesené
   působnosti  obecní  úřad obce s rozšířenou působností, v jejímž územním
   obvodu má pachatel přestupku bydliště.

   (3)  Pokuty  uložené  za  přestupky  podle  § 23 písm. a) a b) vybírá a
   vymáhá  příslušný  celní  úřad;  příjem  z  pokut  je  příjmem státního
   rozpočtu.  Pokuty  uložené  za  přestupky  podle § 23 písm. c) vybírá a
   vymáhá orgán, který je uložil; příjem z pokut je příjmem rozpočtu obce,
   jejíž orgán pokutu uložil.

   (4) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení
   nabylo právní moci.

   (5)  Při  vybírání  a  vymáhání  uložených  pokut  se  postupuje  podle
   zvláštního právního předpisu^11).

   HLAVA VIII

   PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

   § 26

   Pokud veřejný funkcionář, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonává
   funkce  nebo  činnosti,  které  jsou podle tohoto zákona neslučitelné s
   výkonem  činnosti  takového  veřejného  funkcionáře, je povinen ukončit
   výkon  takových  funkcí  nebo  činností  nejpozději do 3 měsíců ode dne
   účinnosti  tohoto  zákona  a podat o tom zprávu příslušnému evidenčnímu
   orgánu.  Při  posuzování neslučitelnosti funkcí již zvolených poslanců,
   senátorů a členů zastupitelstev územních samosprávných celků se však do
   skončení jejich funkčního období postupuje podle dosavadních předpisů.

   HLAVA IX

   ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

   § 27

   Zrušuje se:

   1.  Zákon  č.  238/1992  Sb.,  o  některých  opatřeních souvisejících s
   ochranou  veřejného zájmu a o neslučitelnosti některých funkcí (zákon o
   střetu zájmů).

   2. Zákon č. 287/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní
   rady  č.  238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou
   veřejného zájmu.

   3.  Zákon  č. 228/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon České národní rady
   č.  238/1992  Sb.,  o  některých  opatřeních  souvisejících  s ochranou
   veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.

   ČÁST DRUHÁ

   Změna soudního řádu správního

   § 28

   Zákon  č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003
   Sb.,  zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004
   Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005
   Sb., zákona č. 357/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  4  odst.  2  se  na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a
   doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 1c zní:

   "e)   ve   věcech   porušení  povinnosti  veřejných  funkcionářů  podle
   zvláštního právního předpisu^1c).

   1c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

   2. V § 7 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

   "(5)  Ve  věcech  porušení povinnosti veřejných funkcionářů je k řízení
   příslušný  krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště,
   popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.".

   Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.

   ČÁST TŘETÍ

   Změna zákona o bankách

   § 29

   Zákon  č.  21/1992  Sb.,  o  bankách,  ve znění zákona č. 264/1992 Sb.,
   zákona  č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb.,
   zákona  č.  84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb.,
   zákona  č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb.,
   zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb.,
   zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb.,
   zákona č. 439/2004 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., se mění takto:

   1.  V  §  38  odst.  3  se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a
   doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 9c zní:

   "k)  orgánu  příslušnému  rozhodovat  o  porušení  povinnosti veřejných
   funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^9c).

   9c) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

   2.  V  § 38 odst. 5 se slova "odstavce 3 písm. a) a h)" nahrazují slovy
   "odstavce 3 písm. a), h) a k)".

   ČÁST ČTVRTÁ

   Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu

   § 30

   V  §  115  zákona  č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
   znění  zákona  č.  635/2004 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje
   čárkou  a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 1a
   zní:

   "k)  orgánu  příslušnému  rozhodovat  o  porušení  povinnosti veřejných
   funkcionářů podle zvláštního právního předpisu^1a).

   1a) Zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů.".

   ČÁST PÁTÁ

   Změna zákona č. 15/2002 Sb.

   § 31

   V  zákoně  č.  15/2002  Sb.,  kterým  se  mění zákon č. 238/1992 Sb., o
   některých  opatřeních  souvisejících  s  ochranou  veřejného  zájmu a o
   neslučitelnosti  některých  funkcí  (zákon  o  střetu  zájmů), ve znění
   pozdějších předpisů, a některé další zákony, se část první zrušuje.

   ČÁST ŠESTÁ

   Změna zákona o soudních poplatcích

   § 32

   Zákon  č.  549/1991  Sb.,  o  soudních  poplatcích,  ve znění zákona č.
   271/1992  Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.
   118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č.
   209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č.
   155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č.
   451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č.
   192/2003  Sb.,  zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb. a zákona
   č. 357/2005 Sb., se mění takto:

   1.  V  11  odst.  2  se  na  konci  písmene r) tečka nahrazuje čárkou a
   doplňuje se písmeno s), které zní:

   "s)  navrhovatel  v  řízení  ve  věcech  porušení  povinnosti veřejných
   funkcionářů, jde-li o evidenční orgán.".

   2.  V  příloze  Sazebník  poplatků se v položce 14a bod 2 za písmeno c)
   vkládá nové písmeno d), které zní:

"d) o porušení povinnosti
    veřejných funkcionářů                                   Kč 5 000,-".

   Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

   ČÁST SEDMÁ

   ÚČINNOST

   § 33

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

   Zaorálek v. r.

   Klaus v. r.

   Paroubek v. r.

   1)  §  2  odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných
   ústředních  orgánů  státní  správy České republiky, ve znění pozdějších
   předpisů.

   2) § 32 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve
   znění pozdějších předpisů.

   §  51  odst.  2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění
   pozdějších předpisů.

   3) § 51 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   4)  Například  §  45 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 95
   zákona  č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě
   soudů  a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
   ve  znění  pozdějších  předpisů, § 21 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o
   státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů.

   5)  §  1 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků
   bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

   6)  Zákon  č.  591/1992  Sb.,  o  cenných papírech, ve znění pozdějších
   předpisů.

   7)  Zákon  č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s
   výkonem  funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a
   soudců, ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon  č.  128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon č. 129/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   Zákon č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   8)  Zákon  č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých
   dalších  zákonů  (zákon  o  elektronickém podpisu), ve znění pozdějších
   předpisů.

   9)  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   10)  § 38 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
   předpisů.

   § 115 odst. 5 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

   11)  Zákon  č.  337/1992  Sb.,  o  správě  daní  a  poplatků,  ve znění
   pozdějších předpisů.




 

 

Zdroj: portal.gov.cz 

Napište nám