Městys Mikulovice

Fulltextové vyhledávání

Horní menu

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Pro turisty > Něco z historie > Znak městyse

Znak městyse

Dne 14. prosince 1558 Ferdinand I. povýšil na žádost želivského opata Martina Mikulovice na městečko a propůjčil mu právo pečetit zeleným voskem a konat dva výroční a jeden týdenní trh.

Městečko přijalo do svého znaku sypeny (naběračky s dlouhým držadlem) a hrozen, které symbolizovaly hlavní zaměstnání jeho obyvatel, dále klíč s hvězdami připomínající želivskou vrchnost.



 

Popis znaku:

Štít dělený, horní polovice je polcená. Pravá horní čtvrť je modrá a v ní leží kosmo zlatý klíč provázený po obou stranách jednou zlatou šestihrotou hvězdou. Levá horní čtvrť je červená a v ní leží zelený hrozen vína se dvěma listy. Dolní polovice štítu je stříbrná a v ní jsou „dva sypeny neboližto korci křížem přeložené“; sypeny (šoufy) jsou ocelové s dřevěnými držadly.




Sypeny (korce, šouf, šoufky)-význam slova

(převzato ze stránek http://www.rozhlas.cz/ )

Dnes si popovídáme o výrazu šoufky. Ten v češtině figuruje ve dvou poměrně běžných významech, které však spolu na první pohled nemají nic společného. Jako obvykle si řekneme, jestli první pohled klame.

Nejprve ony dva významy. Dnes běžnější jen ten, o němž se ve Slovníku spisovného jazyka českého píše: "obecné, expresívní, jen ve spojení dělat si (z někoho) šoufky, žerty, legraci." Ano, šoufky; tomto významu se slovo šoufek vyskytuje hlavně v množném čísle. Když se řekne šoufek v čísle jednotném, je vysoce pravděpodobné, že nejde o žert, ale o naběračku s dlouhým držadlem, jak píše slovník pod heslem šouf. V tomto významu se však tento výraz dnes užívá vlastně jen ve zdrobnělé podobě, kterou slovník ovšem také uvádí. A i když slovník má příklad i z jiné oblasti, v dnešní češtině slovo šoufek myslím výhradně slyšíme jen v souvislostech abych tak řekl nevoňavých. "Nabírat močůvku šoufem," "polévat hnůj šoufkem", to jsou příklady, které čteme ve slovníku. Takže žert a naběračka na močůvku. Souvisí to nějak? Ve svých knihách jsem výklad původu výrazu šoufek našel u třech autorů. Všichni tři shodně konstatují, že jde o původem německé slovo. Václav Machek ve svém etymologickém slovníku tvrdí, že jde o německé nářeční schufen, naběračka s dlouhým držadlem. Karel Čapek v jednom ze svých sloupků Ze života slov píše: "Podle Jungmanna šauf čili šaufek je nálewka, latinsky capula, německy der Schuffen, nádoba pivovarská, kterou se přelévá pivo ze sudu do sudu." A Jiří Rejzek v našem nejnovějším etymologickém slovníku konstatuje, že německé schufen, naběračka, souvisí s Schaufel, lopata. 
A jak je to se souvislostí žertů a naběračky na močůvku? Václav Machek tuto otázku neřeší, význam šoufky rovná se žerty ani neuvádí. Jiří Rejzek prostě konstatuje, že původ rčení dělat si šoufky je neznámý. Jedině Karel Čapek si na tohle téma zaspekuloval: "My si krom dělání šoufků také z někoho ulejváme, případně nalejváme lehkověrného; jak vidět, je i v těchto úslovích představa duté nádoby. (Srovnej trouba a nádiva.)" Jinak řečeno, Čapek spojoval oba šoufky pomocí dutosti. Šoufek je dutá nádoba, lidé, z nichž si děláme šoufky, jsou hloupí, jak se také někdy říká duté nádoby.

Menu

 widget-cipovani.png

svetla_ikona2.JPG

hlaseni_poruch_ikona.JPG


KALENDÁŘ SVOZU

ODPADŮ ROK 2019 

svoz_kalendar.jpg

TERMÍN SVOZU NEBEZPEČ. ODPADU
30.5.2019 a 14.11.2019

lavice.jpg vino_easy.jpg

Nabídka kulturních akcí

Počasí

Středa Oblačno až zataženo s občasným deštěm 4/1 °C
Čtvrtek Polojasno 4/0 °C
Pátek Polojasno 11/4 °C
Sobota Oblačno 11/6 °C

Napište nám

Vámi zadané osobní údaje budeme zpracovávat my, a to pro možnost vám odpovědět. Bližší informace naleznete v zásadách zpracování osobních údajů
Chráněno službou reCAPTCHA.